Neapol: průvodce městem pod Vesuvem, od Spaccanapoli po Posillipo

Alibus z Capodichina: dvě zastávky, nádraží a přístav

Z letiště Capodichino jezdí do centra kyvadlový autobus Alibus, který staví jen dvakrát: u hlavního nádraží Napoli Centrale na náměstí Piazza Garibaldi a na Piazza Municipio u přístavu Molo Beverello. Letiště leží v městské zástavbě, cesta je proto krátká.

Autobus 3S je levnější, ale většina vozů nemá klimatizaci a v létě bývá přeplněný. U taxi si před nástupem ověřte, že jde o licencované bílé vozidlo a že řidič použije pevnou sazbu; lidem, kteří nabízejí odvoz v příletové hale, se vyhněte. Spoje z Prahy, přestupy a sezónnost letů najdete na stránce letenky Praha – Neapol.

Spaccanapoli, Vomero, nebo Chiaia: kde v Neapoli bydlet

Kdo chce mít pizzerie a kostely za rohem, bydlí v historickém centru kolem ulic Spaccanapoli a Via dei Tribunali; klidnější a elegantnější je Chiaia u moře, výhledy a méně ruchu nabízí Vomero na kopci.

• Centro Storico – úzké ulice protínající staré město, kostely, podzemí Napoli Sotterranea a nejznámější pizzerie. Hlučné a živé do noci.
• Chiaia – obchodní ulice u nábřeží Riviera di Chiaia, blízko Piazza del Plebiscito a Královského paláce.
• Vomero – kopcová čtvrť s pevností Castel Sant'Elmo a klášterem Certosa di San Martino, spojená s centrem lanovkami.
• Posillipo – vily a římské ruiny na pobřeží; pěkné, ale dál od památek.
• Quartieri Spagnoli – živá čtvrť pod Vomerem s nástěnnými malbami a levnými jídelnami; po setmění se doporučuje opatrnost.
• Okolí Piazza Garibaldi – praktické kvůli nádraží a Circumvesuvianě, ale večer nejméně bezpečná část centra.

Archeologické muzeum, Zahalený Kristus a podzemí: co vidět ve městě

Neapol sama vydá na dva až tři dny: antické sbírky z Pompejí, barokní kaple, podzemní chodby a výhledy z Vomera na záliv.

• Národní archeologické muzeum – mozaiky, fresky a sochy z Pompejí a Herculanea; vstupné kolem 13 EUR. Hodí se navštívit před výletem do Pompejí, kde část originálů chybí.
• Cappella Sansevero – kaple s mramorovou sochou Zahaleného Krista, vstupné kolem 9 EUR; kapacita je malá, kupujte předem.
• Napoli Sotterranea – asi hodinu a půl dlouhá prohlídka antických lomů, cisteren a protileteckého krytu pod centrem.
• Castel Sant'Elmo a Certosa di San Martino – hvězdicová pevnost a klášter na Vomeru s výhledem na Vesuv a celý záliv.
• Piazza del Plebiscito a Galleria Umberto I – největší náměstí města a prosklená pasáž z konce 19. století.
• Castel dell'Ovo – hrad na ostrůvku u nábřeží Santa Lucia, příjemný na večerní procházku.

Pompeje, Herculaneum a Vesuv: výlety Circumvesuvianou

Do Pompejí se z Neapole jezdí příměstskou železnicí Circumvesuviana na lince do Sorrenta; jízda trvá zhruba 40 minut a od stanice Pompei Scavi je to k vchodu do vykopávek kousek pěšky. Vlaky odjíždějí z podzemního nádraží pod Napoli Centrale.

• Pompeje – rozsáhlé město zasypané při erupci Vesuvu roku 79. Počítejte s celým dnem, pevnou obuví a vodou, stínu je málo.
• Herculaneum (Ercolano) – asi 13 km od Neapole, menší a méně přeplněné než Pompeje, se zachovanými dřevěnými trámy a patry domů. Leží na stejné trati Circumvesuviany.
• Vesuv – na kráter jezdí autobusy z Pompejí, poslední úsek se jde pěšky po štěrkové cestě.
• Capri a Ischia – trajekty a rychlejší a dražší křídlové lodě odplouvají z přístavu Molo Beverello; plavba trvá podle typu lodi až zhruba 70 minut.

Circumvesuviana bývá přeplněná a hodí se tu hlídat batoh. Na Amalfinské pobřeží se z Neapole jezdí přes Sorrento autobusy nebo v sezóně lodí. Jak pobyt u moře sladit s letním termínem, poradí stránka kam v červnu.

Metro, lanovky a jízdenky z trafiky

Po Neapoli se jezdí metrem, městskou železnicí, autobusy a čtyřmi lanovkami; jízdenky se kupují předem v trafikách a novinových stáncích, ne u řidiče.

Městská jízdenka stojí 1,60 EUR a platí hodinu, celodenní 4,50 EUR. Revizoři kontrolují namátkově a pokuty jsou vysoké, jízdenku proto vždy označte. Autem se po Neapoli jezdit nevyplatí: provoz je hustý, skútry projíždějí v obou směrech a parkování v centru je téměř nemožné. Pěšky dávejte pozor na přechodech, auta ani skútry automaticky nezastavují.

Pizza na Via dei Tribunali, espresso u baru a kapsáři u nádraží

Neapol je rodištěm pizzy a nejlepší způsob, jak ji ochutnat, je jít do pizzerie na Via dei Tribunali nebo v jejím okolí; klasikou je Margherita s rajčaty, mozzarellou a bazalkou. Hledejte označení Vera Pizza Napoletana, které uděluje sdružení neapolských pizzařů.

Neapolské espresso se pije rychle ve stoje u baru, často se sklenkou vody na začátek. K typickým sladkostem patří sfogliatella z listového těsta a kynutá babà nasáklá rumem. Spropitné není povinné; v restauracích se k účtu může připočíst poplatek za prostření.

Nejvíc kapsářů a podvodníků je kolem Piazza Garibaldi a hlavního nádraží, hlavně večer. Nenoste šperky a drahé hodinky na očích, kabelku držte na straně od silnice a nepřijímejte „dárky“, za které pak chce prodávající zaplatit. Falešné taxíky rozpoznáte podle chybějícího označení licence.

Doklady, protokol denuncia a zdravotní péče v Kampánii

Občanům ČR stačí do Itálie platný občanský průkaz nebo pas; dítě musí mít vlastní doklad. Vstupní pravidla ověřte před cestou na webu MZV ČR, shrnutí je na stránce vstupní podmínky.

Při ztrátě nebo krádeži dokladu jděte na policii (Polizia di Stato) nebo ke karabiniérům a nechte si sepsat protokol denuncia; formulář v češtině a italštině najdete na webu velvyslanectví v Římě. Náhradní cestovní průkaz platí jen na cestu domů, k žádosti potřebujete dvě fotografie, poplatek a kopii ztraceného dokladu. Kopii pasu nebo občanky mějte uloženou zvlášť od originálu.

Při výstupu na Vesuv a v Pompejích v létě hrozí úpal; berte s sebou vodu a pokrývku hlavy. Evropský průkaz zdravotního pojištění platí v italských státních zařízeních. Tísňové číslo je 112.